Nebalte holku, sbalte ženu
Nejčastějším oříškem, který od vás dostávám k rozlousknutí, je problém, jenž bych nazval „dlouhodobý laskavý nezájem“. Žena, o níž stojíte, a s níž jste navázali kontakt, se chová liknavě. Občas je vstřícná, až koketní, jindy nereaguje na smsky a při pozvání na schůzku se vymlouvá. Vy pak oscilujete mezi jejím zoufalým zbožněním a hrdým ádyjé, protože nikdy nevíte, na čem jste.
V knize se problémům při dobývání věnuji ve stejnojmenné kapitole (Dobývání). Po opakovaných konzultacích s vámi téma nyní rozšiřuji o pár dalších poznatků.
Háček je v tom, že příčin nesnesitelně liknavého chování bývá více a některé z nich se – pokud jde o možné řešení – navzájem zcela vylučují.
Shrňme si základní možnosti:
- upřímně si „neví rady“ (například proto, že je ve složité vztahové situaci, kterou neumí vyřešit, třeba i tuší blížící se zánik stávajícího vztahu, ale nedokáže se rozhodnout; čeká, až ten krok udělá její partner; nebo čeká rozhodující krok od vás; komunikuje s vámi proto, aby o vás nepřišla, jste náhradníkem; šance ale existuje)
- nechává na vás, jak se projevíte, baví se (nejste jí úplně nesympatický, ale stejně dobrých nápadníků jako jste vy má více; nelze přímo říct, že by si s vámi škaredě hrála, prostě se o její přízeň dělíte s dalšími ctiteli; možná má partnera, kterému chce být „fyzicky věrná“, anebo naopak o vážný vztah vůbec nestojí a flirt jí vyhovuje; šance existuje, ale nebude to lehké; tady někde mizí dospělost a začíná „holčičí“ chování)
- hraje si a škádlí vás, považuje vás za troubu (to může vypadat i tak, že ukazuje vaše zprávy kamarádkám, aby se pobavily; ať už jste trouba, nebo ne, ze hry sice nejste, ale vaše role je poněkud nešťastná – a šance nulová; uklidnit vás může, že to není celá žena, její chování je totiž příliš nezralé, holčičí).
Jak rozeznat jednu možnost od druhé? Bohužel, to musíte odhadnout sami. Nápovědou může být, že chování 2 a 3 se dopouštějí zejména mladší dívky (do dvaceti let). Starší a zkušenější ženy se chovají o něco zodpovědněji, méně experimentují, takže když už se k vám chovají nevyzpytatelně, příčinou bývá spíše skutečné váhání než „hra“.
Jak jednotlivé situace vyřešit:
ad 1. Když vycítíte, že ji zajímáte (přitahujete), ale že si prostě „pouze“ neví rady, neváhejte a angažujte se jako správný muž. Nemáte, co ztratit. Vaše rozhodnost jí bude imponovat. Zkuste si s ní promluvit právě o tom, co vás nejvíc trápí: její nerozhodnost. Opatrně zatlačte a naznačte, že vás vystavuje nepříjemné situaci, kterou dlouho snášet nebudete. Nesmíte být agresivní, ale přátelsky neoblomní. Chápete její rozpoložení, ale to neznamená, že souhlasíte se způsobem, jakým svou situaci řeší. V nejhorším s ní promluvte telefonicky, ale nejlépe osobně, a to klidně i bez pozvánek na schůzku, pokud je možné ji někde zachytit a na chvíli vytáhnout stranou. Je-li v jádru dospělou ženou, zvládne to a aspoň se dozvíte, na čem jste.
ad 2. Cítíte-li, že jste jedním z mnoha (nápověda: je-li velmi hezká, pak 100% jste), nezbývá než postupovat podle příručky, kapitola Dobývání. Klíčovým bodem je odlišit se, zaujmout, zvýšit svoji přitažlivost (což je pravým opakem toho, co nejspíš dosud děláte). Velmi záleží na tom, v jakém světle se jí dál budete předvádět. Přestaňte ji někam zvát, vymyslete něco vtipnějšího. Anebo se na jeden dva týdny úplně odmlčte a počkejte, až se sama ozve. Pak nereagujte hned, ale o den později, tentokrát se držte zpátky vy. Přestaňte mluvit o svých citech. Nepřestávejte nikdy brát ze zřetele, že máte snaživé konkurenty, kteří píšou pořád a každý den, a kteří jsou dosud úspěšnější než vy. Musíte být lepší, dobývání ale pokračuje formou zdrženlivosti. Nebojte se naznačit jí její nedokonalost („jsi trošku malá, ale mě se docela líbíš.“), tím zvýšíte svou hodnotu. Podrobné příklady najdete v mé knize. Když se to přesto nepodaří, netruchlete: vyhrát ji může jen jeden, a nakonec: vás jenom jedna.
Ad 3. Pokud si přece jen všimnete prstů umístěných přímo na vašem dýchacím orgánu, je to jasné: vodí vás za nos. Jak tuto ponižující situaci odlišit od případu 2? Dejte její zprávy přečíst někomu zkušenějšímu, ať posoudí, zda je míra jejího škádlení přátelská, anebo ne. Okamžitě pak ukončete snažení. Jakékoli úsilí je marné, každá vaše snaha zhoršuje vaši pověst. Nemstěte se jí a radujte se: máte hydru pryč z nosu, můžete zase dýchat. Takovou „ženu“ přece nechcete. V ušetřeném čase si přečtěte příručku Jak sbalit ženu (o tom, jak sbalit holku, už něco víte).
Ano, já vím, život je vždy složitější než jakékoli šablonovité řešení. Na závěr proto zkuste vyřešit tento problém, který mi poslal čtenář:
Petr si už delší dobu s kolegyní vyměňuje smsky, zatím spolu nikde nebyli, v budově zaměstnavatele pracují na vzdálených pracovištích, takže se přes den nepotkávají. Když získal její číslo a poprvé jí napsal, dva dny čekal na odpověď. Pak se rychlost odpovídání zrychlila. Nakonec sama začala s lechtivými zprávami, hraničícími s obscénností. To Petr nadšeně uvítal a vyšel jí opatrně vstříc. Netušil ovšem, že to tak i skončí. Rozumějte: u zpráv. Jakákoli pozvání na schůzku ignoruje… Petrovi se situace jeví jako zablokovaná.
Otázka pro vás: tipnete si z tohoto povrchního popisu, o co jí jde a co je zač? Který případ nastal? Poradíte Petrovi, jak postupovat?
